Obsah
HRDINA MELEAGER V ŘECKÉ MYTOLOGII
Ve starověku byl Meleager jedním z nejznámějších hrdinů řecké mytologie, i když dnes toto jméno pozná jen málokdo. Meleager byl kdysi jmenován mezi nejslavnějšími řeckými hrdiny, protože se plavil na lodi Argo a byl také vůdcem kalydonských lovců.
Rodokmen Meleager
Meleager byl synem Král Oeneus z Kalydonu v Aetolii a Královna Althaea , dcera Thestia, dalšího aetolského krále. V příběhu o Meleagerovi se ukáže, že klíčová bude rodina z hrdinovy matčiny strany.
Prokletí řeckého hrdinyDnes je zcela běžné, že řečtí hrdinové žijí po svých dobrodružstvích šťastně a většina moderních verzí jejich příběhů obvykle končí úspěšným završením jejich výpravy. Ve starověku však jen málo řeckých hrdinů žilo "šťastně až do smrti"; Théseus zemřel v athénském vyhnanství, Bellerophon dožije jako mrzák a Iáson uvidí, jak Médeia zabije jeho děti. Meleager se nakonec zařadil na seznam řeckých hrdinů, jejichž život je ztělesněním řecké tragédie. | ![]() |
Proroctví Meleager
V pozdějším starověku se vyprávělo, že když bylo Meleagerovi pouhých sedm dní, tři Moirai (sudičky) se objevily před Althayou. Tři Moiry byly Clotho, Lakhesis a Atropos a tyto tři sestry spřádaly nit života každého smrtelníka. Moirai informoval Althaeu, že Meleager bude žít jen tak dlouho, dokud dřevěnou cejchu, která právě hořela v ohni, nepohltí plamen. |
Althaea rychle odstranila cejch z ohniště, uhasila přitom plamen a schovala ho do truhly. Althaea učinila Meleagera prakticky nezranitelným, protože vůle Moirai byla nezměnitelná člověkem ani bohem.
Meleager mezi Argonauty
Meleager vyrostl v Kalydonu a brzy se stal známým po celém starověkém Řecku díky své zručnosti v boji s oštěpem. Když se rozneslo, že Jáson shromažďuje skupinu hrdinů na výpravu do Kolchidy, bylo přirozené, že se Meleager vydal do Iolku, aby se připojil k výpravě za zlatým rounem. Meleagerova zručnost zajistila, že Jáson přijal kalydonského prince mezi Argonauty.
Během plavby do Kolchidy a zpět Meleagerovo jméno nestálo v popředí událostí, ale v jedné verzi příběhu Argonautů Meleager hodí kopí, které zabije krále. Aeetes ; ve většině verzí příběhu o Zlatém rounu však Aeetes není při výpravě zabit.
Kalydonský kanec
Meleager se s ostatními vrátil do Iolku. Argonauti po úspěšném dokončení Jásonovy výpravy a účastnil se tam vítězných her, když se k němu donesla zpráva o potížích v jeho domě v Kalydonu. Oeneovo království Kalydón bylo po celém starověkém Řecku proslulé produkcí vína, které Oeneus původně dostal od Dionýsa. Na začátku každého vegetačního období Oeneus obětoval bohům modlitby. V roce potíží však Oeneus přehlédl bohyni Artemis. Artemis se samozřejmě rozzlobila, že ji opomenul při každoročních modlitbách, a tak bohyně vyslala obrovského kance, aby zpustošil kalydonskou krajinu. Viz_také: Coronis v řecké mytologiiDalo by se předpokládat, že kanec byl potomkem Týfóna. Echidna , ačkoli to nikde ve starověku nebylo výslovně uvedeno. Přesto se nikdo v Kalydonu nedokázal s obludným zvířetem utkat a mnozí při marných pokusech zemřeli. Král Oeneus proto vyslal zvěstovatele do celého antického světa a naštěstí jeden z Oeneových zvěstovatelů dorazil do Iolku právě v době, kdy se hry konaly. Meleager měl samozřejmě povinnost vrátit se do vlasti, ale žádný hrdina hodný toho jména by se nevyhnul střetu s obrovským kancem, a proto měl Meleager při návratu do Kalydonu ve své společnosti mnoho svých argonautských druhů. K Meleagerovi se však na cestě domů připojili i další, včetně hrdinky Atalanty, která se účastnila her v Iolku. Viz_také: Penthesilea v řecké mytologii |
![](/wp-content/uploads/greek-encyclopedia/40/n2lzvfj1u5-1.jpg)
Meleager a kalydonští lovci
Po návratu do Kalydonu bylo logické, že Meleager byl jako syn krále Oenea jmenován vůdcem všech hrdinů, přičemž sbírka hrdinů byla pojmenována jako Kalydonští lovci .
Ještě než se Lovci vydali na cestu, musel Meleager vyřešit mnoho problémů.
Meleager byl nucen zachránit Atalantu před dvěma kentaury, Hylaeem a Rhaecem, když se pokusili řeckou hrdinku znásilnit; Meleager je oba zabil.
Skupina kalydonských lovců však nebyla harmonická a Meleager musel mnohé přesvědčit, včetně bratrů své matky, Kométa a Prota, že Atalanta si zaslouží místo mezi lovci. Pro Meleagera to však byl snadný argument, protože kalydonský princ se do Atalanty zamiloval a viděl v ní sobě rovného.
Bylo však dobře, že mezi lovci byla i Atalanta, protože řecká hrdinka jako první zasadila kalydonskému kanci ránu, která zvíře zranila natolik, že ho Meleager mohl dorazit oštěpem.
Oštěp, který zranění způsobil, pak Meleager uložil do Apollónova chrámu v Siceonu. Meleager pak udělil kůži a kly kalydonského kance. Atalanta a tvrdil, že to byla hrdinka, kdo prolil první krev.
Byl to rytířský čin, který se však nelíbil Meleagerovým strýcům, Kometovi a Protovi. Nechtěli, aby si odměnu odnesla žena, a požadovali, aby jim kůži a kly dali, pokud si je Meleager nevezme sám.
Meleager byl tak rozhořčen, že mezi hrdinou a jeho strýci došlo k prudké hádce, při níž je Meleager oba zabil.
Atalanta si skutečně odnesla ceny a nakonec odjela z Kalydonu sama.
![](/wp-content/uploads/greek-encyclopedia/40/n2lzvfj1u5-2.jpg)
Příběh Meleagerovy smrti
Důvodem, proč Atalanta údajně odešla sama, byla skutečnost, že Meleager byl prý v té době již mrtev. Nejprozaičtější příběh o Meleagerově smrti účinně pochází z rukou Althae, Meleagerovy vlastní matky.
Zpráva o smrti Althayiných bratrů rukou jejího syna nakonec dorazila do hlavního kalydonského paláce a Althaea po vyslechnutí této zprávy rovnou přistoupila k truhle ve své ložnici, vyndala dřevěnou cejchu a znovu ji hodila do ohně. Zdálo se, že láska, kterou Althaea chovala ke svým bratrům, převážila nad láskou k vlastnímu synovi.
Značka znovu vzplála, a když plameny pohltily i poslední dřevo, Meleager padl mrtev k zemi.
Jakmile to udělala, spáchala prý Althaea sebevraždu.
![](/wp-content/uploads/greek-encyclopedia/40/n2lzvfj1u5-3.jpg)
Druhý příběh o Meleagerově smrti
První příběh o Meleagrově smrti se jistě shodoval s mnoha jinými řeckými hrdiny, ale jednalo se o pozdější verzi mýtu, protože v raných pramenech není zmínka o proroctví ani o dřevěném cejchu. V původních příbězích se o Meleagerově smrti vypráví jiný příběh. V těchto verzích došlo ke sporu mezi Meleagerem a jeho strýci, ale nemuselo jít nutně o kůži a kly kance. Kometes a Prothous byli synové krále Thestia, který vládl Kuretům v zemi Pleuron, zemi, která sousedila s Kalydonem, a tak se spor mezi strýci a synovcem týkal území a tento spor měl vést k válce. Kalydonské vojsko pod vedením Meleagera se na bitevním poli setká s Kurety, dojde k několika bitvám a v každé z nich se ukáže, že Meleagerovo vedení je klíčové, protože Kalydoni v každé z nich zvítězí. Althaea pak uvrhla na svého syna kletbu, přivolala Hádův hněv a zničila ho. Persephone Když se Meleager dozvěděl o kletbě, řecký hrdina se stáhl do svého domova a odmítl bojovat. V Meleagerově nepřítomnosti vyhrávali Kuretové jednu bitvu za druhou a získávali obrovská území. Nakonec byl Meleager kvůli ziskům nucen znovu vstoupit na bojiště a v poslední bitvě zabil všechny Thestiovy syny, ale i když zabil posledního ze svých strýců, sám byl smrtelně zraněn. |
![](/wp-content/uploads/greek-encyclopedia/40/n2lzvfj1u5-4.jpg)
Rodina Meleager
Meleager byl v určitém období svého života ženatý s Kleopatrou, která se stala matkou Meleagerovy dcery Polydory. Kleopatra se prý oběsila, když se dozvěděla o Meleagerově smrti, stejně jako její tchyně. Podobně se měla oběsit i Polydora, když její manžel zemřel. Protesilaus se stal prvním achajským hrdinou, který zemřel u Tróje.
V některých dochovaných textech se také uvádí, že Meleager byl otcem Parthenopea, jednoho ze Sedmi proti Thébám, od Atalanty; ačkoli Parthenopeus byl prý také synem Hippomenovým.
Sám Meleager pocházel z početné rodiny, měl nejméně 6 bratrů a 4 sestry. 5 bratrů údajně padlo v boji s Kurety, byli to Ageleus, Klymenus, Perifas, Thyreus a Toxeus. Šestý bratr, Tydeus, měl být jmenován jako jeden ze Sedmi proti Thébám a měl být také otcem řeckého hrdiny Dioméda.
Meleagrova sestra Gorge se měla stát matkou dalšího achajského hrdiny Thoase, a to Andraemona. Další dvě Meleagrovy sestry, Eurymédu a Melanippu, měla bohyně Artemis proměnit v perličky (Meleagridy), protože tolik truchlily pro svého ztraceného bratra.
Meleager po smrti
I po smrti bude Meleagrův příběh pokračovat, alespoň krátce, neboť se říkalo, že jeden hrdina se v podsvětí setkává s druhým. Héraklés vstoupil do říše Hádes a tam mluvil s Meleagerem; Meleager chtěl požádat Hérakla o ruku. Deianira Héraklés se skutečně oženil s Deianirou, ačkoli to pro něj sotva dopadlo dobře.