Bohyně Persefona v řecké mytologii

Nerk Pirtz 04-08-2023
Nerk Pirtz

BOHYNĚ PERSEFONA V ŘECKÉ MYTOLOGII

Persefona byla v řecké mytologii královnou podsvětí, neboť Persefona byla řecká bohyně a manželka mocného boha Háda.

Persefona, dcera Diova

Těžko si lze představit vznešenější rodiče bohyně Persefony, než jaké měla ona sama, neboť Persefona byla dcerou Dia a Démétér, obou olympských božstev. Zeus měl samozřejmě mnoho dětí, smrtelných i nesmrtelných, od mnoha různých žen, ale Persefona byla jediným dítětem, které se bohyni narodilo. Demeter , což je důležitý faktor v mytologii Démétér i Persefony.

Díky svému vznešenému původu se Persefona nestala jednou z 12 olympioniků, ačkoli se tohoto ocenění dostalo mnoha jejím nevlastním sourozencům.

Krásná Persefona

Persefona vyrostla v krásnou bohyni, a proto byla Persefona známá také jako Jádro, Panna.

Viz_také: Souhvězdí Kentaura

Persefona trávila většinu času v kontaktu s přírodou, sázela a pěstovala květiny a rostliny se svými společnicemi, některými nymfami z rodu Naiad.

Persefona zůstává cudná

Krása Persefony brzy přilákala mnoho mužských členů řeckého panteonu a říkalo se, že olympští bohové, včetně Apollóna, Área, Héfaista a Herma, se o Diovu dceru pokoušeli.

Persefona odmítala všechny potenciální nápadníky a Persefonina matka Démétér byla dostatečně mocná, aby zajistila, že Persefonino přání budou všichni respektovat.

Únos Persefony

Byl tu však jeden bůh, kterého Démétřina ochrana Persefony neodradila, a tím bohem byl Hádes, Démétřin bratr.

Po Titanomachii byla Hádovi svěřena vláda nad podsvětím, ale bůh nyní toužil po důstojné manželce. Někteří vyprávějí, že si Hádes stěžoval svému bratru Diovi a ten mu navrhl Persefonu jako důstojnou manželku, zatímco jiní vyprávějí, že Hádes si stěžoval svému bratru Diovi a ten mu navrhl Persefonu jako důstojnou manželku. Hádes jednoduše upřel svou pozornost na bohyni.

V obou případech Hádes vystoupil ze své říše a v době, kdy se Persefona oddělila od svých průvodců, Hádes udeřil, unesl svou neteř a znovu se vrátil do své říše.

Znásilnění Proserpiny - Rembrandt van Rijn (1606-1669) - PD-art-100

Většina oblastí starověkého Řecka si činila nárok na to, aby byla místem únosu Persefony a místem, kde Hádes sestoupil do podsvětí se svou kořistí, a různé zdroje uvádějí jako hlavní možnosti Sicílii, Attiku, Argolis a Arkádii.

Démétér hledá Persefonu

Zmizení Persefony způsobilo Démétér velké rozčilení, protože to bylo zmizení, neboť se zpočátku zdálo, že únos proběhl beze svědků.

Démétér by proměnila Sirény , Persefoniným průvodcům, dala jim křídla, aby jim pomohla Persefonu hledat, a případně je také zdeformovala, pokud se na ně Démétér zlobila, že únosu nezabránili. Sama Démétér bloudila po zemi a hledala svou dceru, přitom zanedbávala svou práci a svět hladověl.

Nakonec Hélios, bůh slunce, který vše pozoruje, řekl Démétér o Hádově únosu Persefony. Tato zpráva Démétér příliš nepotěšila, protože Hádes byl ve své říši všemocný a ona nemohla nic dělat, aby svého bratra donutila dceru vydat.

Protože svět stále hladověl, byl Zeus nucen zasáhnout. Zeus vyslal svého syna Herma, který byl také řeckým psychopatem, aby se přimluvil u Háda a dosáhl propuštění Persefony.

Persefona zachována a navrácena

Hádes se setkal s Hermem a vyslechl slova boha posla. Zeus měl jen malou možnost donutit Háda k činu, ale přesto Hádes poznal, že Diovu žádost nemůže jednoduše odmítnout. Zároveň se Hádes nechtěl Persefony zcela vzdát.

Hádes proto Persefonu lstí přiměl ke konzumaci semínek granátového jablka; konzumace jídla v podsvětí poutala jedlíka k této říši. Říkalo se, že Persefona snědla buď tři, čtyři nebo šest semínek granátového jablka, čímž byla Persefona vázána strávit tři, čtyři nebo šest měsíců s Hádem v jeho říši jako jeho žena.

Po dobu, kdy Persefona nebyla připoutána k Hádu, se mohla vrátit na zemský povrch, kde se měla znovu setkat se svou matkou.

Návrat Persefony - Sir Frederic Lord Leighton (1830-1896) - PD-art-100

Odloučení a znovusjednocení Persefony s Démétér by bylo důvodem vegetačních období, protože když byly matka a dcera odděleny, Démétér truchlila a nic nerostlo, tedy zima, a když se znovu spojily, bylo jaro a léto.

Persefona tak byla pro staré Řeky důležitou zemědělskou bohyní, které bylo zasvěceno mnoho svatyní v naději na bohatou úrodu.

Persefonin hněv

Dnes je Persefona známá spíše jako královna nebo bohyně podsvětí než jako zemědělská bohyně a dochované příběhy o Persefoně ji vidí v říši jejího manžela a ukazují jak její laskavost, tak hněv.

Minthe byla jedním z objektů Persefonina hněvu, protože nymfa buď tvrdila, že je Persefoně nadřazená, nebo že získá Hádovu lásku. V obou případech prý rozzlobená Persefona (nebo Démétér) proměnila nymfu v rostlinu mátu.

Viz_také: Lelex v řecké mytologii

Nejznámější dochovaný příběh o Persefoně vypráví o sestupu řeckých hrdinů Thésea a Persefony do podsvětí. Pirithous Někteří vyprávějí, že to byl Persefonin hněv nad drzostí dvojice hrdinů, který způsobil, že Hádes uvěznil Thesea a Pirita v podsvětí.

BENEVOLENCE Persefony

Tentýž příběh také ukazuje na Persefoninu dobrotivost, neboť v některých verzích mýtu se také říká, že to byla Persefona, kdo souhlasil s tím, aby Héraklés osvobodil Thésea z pout, a byla to také Persefona, kdo přesvědčil Háda, že Héraklés může odvést Cerberus na zemský povrch pro jednu ze svých prací.

Ve skutečnosti je v dochovaných příbězích Persefonina laskavost patrnější než její hněv, neboť to byla také Persefona, která souhlasila s tím, aby Eurydika odešla se svým manželem Orfeem, když hrdina sestoupil do podsvětí. Persefona také měla pomoci Psýché, když Afrodita vyslala Erósovu milenku do podsvětí, aby získala část Persefonina krému na krásu.

Byla to také Persefona, kdo souhlasil se Sisyfovou žádostí o návrat na svět, ačkoli král Sisyfos bohyni samozřejmě podvedl.

Persefona - Arthur Hacker (1858-1919) - PD-art-100

Persefona a Adonis

Mimo podsvětí se Persefona objevuje také v příběhu o Adonisovi, neboť Afrodita jí dala truhlu s nemluvnětem Adonisem, aby se o ni starala.

Persefona se však do mladíka zamilovala, a když si Afrodita přišla pro Adonise, Persefona se ho odmítla vzdát.

Do sporu musel zasáhnout Zeus a bylo rozhodnuto, že Adonis stráví třetinu roku s Persefonou, třetinu roku s Afroditou a třetinu roku si Adonis může sám vybrat, co bude dělat. Adonis skutečně stráví svou třetinu roku s Afroditou, přednostně s Persefonou.

Persefona jako matka

V dochovaných příbězích o Persefoně vycházejících z Hésiodovy a Homérovy tradice se mělo za to, že Persefona neměla žádné děti, ale v méně známé orfické tradici se říkalo, že Persefona skutečně porodila několik dětí.

Prvním z nich byl Zagreus, první vtělení boha Dionýsa, který se narodil Persefoně, když ji Zeus svedl v podobě hada. Zagreus měl být zabit Titány, než se znovu narodil Semelé. Ze stejného rodičovství Persefony a Dia prý vzešla i bohyně podsvětí Melinoe.

Persefona měla podle orfické tradice také děti se svým manželem Hádem, a to Erinye, Fúrie, ačkoli podle běžnější Hésiodovy tradice se Erinye zrodily Gaii z Ouranovy krve.

Nerk Pirtz

Nerk Pirtz je vášnivý spisovatel a badatel s hlubokou fascinací řeckou mytologií. Nerkovo dětství, které se narodil a vyrůstal v Aténách v Řecku, bylo plné příběhů o bozích, hrdinech a starověkých legendách. Už od mládí byl Nerk uchvácen silou a nádherou těchto příběhů a toto nadšení v průběhu let sílilo.Po dokončení studia klasických studií se Nerk věnovali zkoumání hlubin řecké mytologie. Jejich neukojitelná zvědavost je vedla k nesčetným pátráním po starověkých textech, archeologických nalezištích a historických záznamech. Nerk hodně cestoval po Řecku, pouštěl se do odlehlých koutů, aby odhalil zapomenuté mýty a nevyřčené příběhy.Nerkova odbornost se neomezuje pouze na řecký panteon; také se ponořili do propojení mezi řeckou mytologií a jinými starověkými civilizacemi. Jejich důkladný výzkum a hloubkové znalosti jim poskytly jedinečný pohled na toto téma, osvětlily méně známé aspekty a vrhly nové světlo na známé příběhy.Jako ostřílený spisovatel se Nerk Pirtz snaží sdílet své hluboké porozumění a lásku k řecké mytologii s globálním publikem. Věří, že tyto starověké příběhy nejsou pouhým folklórem, ale nadčasovými příběhy, které odrážejí věčné boje, touhy a sny lidstva. Prostřednictvím svého blogu Wiki Greek Mythology se Nerk snaží překlenout propastmezi starověkým světem a moderním čtenářem, díky čemuž jsou mytické říše přístupné všem.Nerk Pirtz je nejen plodný spisovatel, ale také strhující vypravěč. Jejich vyprávění je bohaté na detaily a živě přivádí k životu bohy, bohyně a hrdiny. S každým článkem zve Nerk čtenáře na nevšední cestu, která jim umožňuje ponořit se do okouzlujícího světa řecké mytologie.Blog Nerka Pirtze, Wiki Greek Mythology, slouží jako cenný zdroj pro učence, studenty i nadšence a nabízí komplexního a spolehlivého průvodce fascinujícím světem řeckých bohů. Kromě svého blogu je Nerk také autorem několika knih, ve kterých sdílí své odborné znalosti a vášeň v tištěné podobě. Ať už prostřednictvím psaní nebo veřejných vystoupení, Nerk nepřestává inspirovat, vzdělávat a uchvacovat publikum svými bezkonkurenčními znalostmi řecké mytologie.