Obsah
BRANCHUS V ŘECKÉ MYTOLOGII
Branchus byl věštec z řecké mytologie, někteří ho nazývají Apollónovým synem, jiní tvrdí, že byl milencem boha. Ve starověku byl Branchus považován za předka Branchidů, mocného klanu věštců, kteří ovládali věštírnu v Didymě.
Zrození branchus
Branchus byl prý buď synem Smikra z Delf a vznešené ženy z Milétu, nebo byl jeho otcem bůh Apollón, který se narodil téže ženě.
Branchově matce se během porodu zdálo, že jí slunce vstoupilo do úst a putovalo dolů jejím tělem; věštci, kteří byli přivoláni k výkladu, to považovali za přízeň Apollóna pro chlapce, který se má narodit.
Když se chlapec narodil, dostal jméno Branchus podle řeckého výrazu pro hrdlo, protože právě hrdlem procházelo slunce.
Viz_také: Sfinga v řecké mytologiiBranchus a Apollón jako milenci
Někteří tvrdí, že Branchus zdědil své prorocké schopnosti po Apollónovi, jiní tvrdí, že to byl dar od boha, protože Branchus a Apollón se stali milenci.
Branchus vyrostl v krásného mladého muže, který se živil chovem dobytka. Apollón, okouzlen jeho krásou, chtěl Brancha svést, a tak se převlékl za pasáka koz a procházel se mezi Branchovým stádem.
Apollón mu pomáhal dojit některé Branchovy kozy, ale když úspěšně podojil kozla, Apollón odhalil své pravé božství.
Branchus a Apollón se stali milenci, a zatímco Apollón učil Brancha věšteckému umění, bůh mu také pomáhal starat se o zvířata.
Branchus prý podnítil uctívání Apollóna v Didymě u Milétu a vytvořil tam věštírnu, kde byl Branchus prvním knězem.
Branchus a Branchidae
Branchus byl považován za předka Branchidů, kněžského rodu, který vedl věštírnu v Didymě po celou dobu starověku, dokud Didyma nebyla dobyta Xerxem.
Viz_také: Plejády v řecké mytologiiV Didymě kněžka věštkyně pronášela výroky, zatímco seděla nad posvátným potokem. Slova Didymské Sibyly pak vykládali Branchidé.