Deifobus v řecké mytologii

Nerk Pirtz 04-08-2023
Nerk Pirtz

DEIFOBUS V ŘECKÉ MYTOLOGII

Deifobus je postava, která se objevuje v příbězích o trojské válce v řecké mytologii, neboť Deifobus byl synem krále Priama, obránce Tróje a někdejší manžel Heleny.

Deifob, syn Priamův

Deifob byl synem Král Priam z Tróje a jeho druhá žena Hekabea, takže Deifob byl bratrem Hektora, Parida, Heleny a Kassandry. Král Priam měl mnoho dětí, potenciálně 50 synů, a tak měl Deifob také mnoho nevlastních bratrů a sester.

Deifob a návrat z Paříže

Před trojskou válkou se Deifob objevuje pouze v jednom příběhu z řecké mytologie, neboť když Paris , který byl opuštěn jako dítě, se vrátil do Tróje, aby se zúčastnil městských her, a porazil všechny, kdo se mu postavili.

Urážka tohoto neznámého pastýře, který ho zbil, byla taková, že mu Deifob vyhrožoval smrtí, než vyšlo najevo, že Paris je ve skutečnosti jeho vlastní bratr.

Deifobus Obránce Tróje

Nejvíce se však Deifob proslavil v souvislosti s trojskou válkou, a přestože někteří vyprávějí, že Deifob cestoval s Parisem do Sparty, když byla Helena unesena z Menelaova paláce, Deifobovo jméno se dostává do popředí až během války.

Deifob je obvykle považován za druhého největšího válečníka mezi syny krále Priama, hned po Priamovi. Hector a nad Paridem a byl jmenován jako jeden z velitelů trojských vojsk při obraně Tróje.

Viz_také: Medus v řecké mytologii

Deifob se často objevoval v boji po boku svého bratra Heléna a dalšího trojského obránce Ásia; tito tři se vyznamenali, když Trójané napadli achajský obranný val. Deifob zabil jmenované achajské obránce Hypsenora a Askalafa a sám byl zraněn achajským hrdinou, Meriones .

Viz_také: Tydeus v řecké mytologii

Athéna a Deifobus

V Iliada , Deifobus je nejznámější tím, že mu bohyně Athéna ukradla identitu; řecká bohyně na sebe totiž vzala podobu Deifoba, aby přesvědčila Hektora, že není sám, když na něj Achilles přišel.

Místo útěku se Hektor obrátil k boji v přesvědčení, že jeho bratr Deifob stojí po jeho boku, ale když se otočil, Deifob tam nebyl a nikdy nebyl, a tak Hektor zemřel Achillovou rukou.

Deifob by převzal pozici hlavního obránce Tróje.

Deifob a Achillova smrt

Podle nejčastějších verzí událostí v Tróji byl Achilles zabit šípem, který vystřelil Deifobův bratr Paris, ale některé verze vyprávějí o mnohem zrádnějším konci Achillova života.

Achilles byl přesvědčen, že král Priam chce ukončit válku a nabízí Achillovi ruku své vlastní dcery Polyxeny. Achilles se tedy nechal přesvědčit, aby se s Polyxenou setkal v Apollónově chrámu, tam ho přivítal Deifob, ale když Deifob Achilla na uvítanou objal, přišel k achajskému hrdinovi zezadu Paris a bodl ho do zad.

Deifob a Helena

Krátce po Achillově smrti zemře Parid, kterého otráví Filoktétův šíp. To znamená, že Diofob nejenže ztratil dalšího bratra, ale také že Helena je nyní v Tróji bez "manžela", což je volné místo, které zaplní Diofob.

O sňatku Deifoba a Heleny se vyprávějí různé příběhy, ačkoli se běžně říká, že Deifob Helenu odvedl, a jistě i po skončení války Helena rychle vyprávěla, jak si Deifoba nechtěla vzít.

Sňatek Deifoba a Heleny měl v Tróji následky, protože vyvolal rozruch mezi trojskou radou, která navrhla vrátit Helenu Menelaovi, aby se válka ukončila, a také způsobil Helenus opustit Tróju, protože Helenus si sám přál vzít si Helenu.

Deifobova smrt

Deifobův konec se však blížil, protože se začala uskutečňovat lest Dřevěného koně. Z břicha tohoto tvora se vynořili achajští hrdinové, zatímco město Trója spalo opileckým spánkem.

Během plenění Tróje, Menelaos by se vydal do Deifobova domu, možná veden signálem od Heleny, a tam se na Deifoba obrátil celý Menelaův hněv, protože Paris byl již mrtev.

Menelaos nepřišel sám a s Odysseovou pomocí byl Deifob přemožený a zabitý Menelaem, i když se občas uvádí, že smrtelnou ránu Deifobovi zasadila Helena.

Menelaos pak prý strašlivě zohavil Deifobovo tělo, když Priamovu synovi uřízl uši, nos a končetiny. Deifobovu zohavenou duši následně spatřil v podsvětí jeho bývalý druh Aeneas a Deifob mu vyprávěl o Helenině zradě.

Nerk Pirtz

Nerk Pirtz je vášnivý spisovatel a badatel s hlubokou fascinací řeckou mytologií. Nerkovo dětství, které se narodil a vyrůstal v Aténách v Řecku, bylo plné příběhů o bozích, hrdinech a starověkých legendách. Už od mládí byl Nerk uchvácen silou a nádherou těchto příběhů a toto nadšení v průběhu let sílilo.Po dokončení studia klasických studií se Nerk věnovali zkoumání hlubin řecké mytologie. Jejich neukojitelná zvědavost je vedla k nesčetným pátráním po starověkých textech, archeologických nalezištích a historických záznamech. Nerk hodně cestoval po Řecku, pouštěl se do odlehlých koutů, aby odhalil zapomenuté mýty a nevyřčené příběhy.Nerkova odbornost se neomezuje pouze na řecký panteon; také se ponořili do propojení mezi řeckou mytologií a jinými starověkými civilizacemi. Jejich důkladný výzkum a hloubkové znalosti jim poskytly jedinečný pohled na toto téma, osvětlily méně známé aspekty a vrhly nové světlo na známé příběhy.Jako ostřílený spisovatel se Nerk Pirtz snaží sdílet své hluboké porozumění a lásku k řecké mytologii s globálním publikem. Věří, že tyto starověké příběhy nejsou pouhým folklórem, ale nadčasovými příběhy, které odrážejí věčné boje, touhy a sny lidstva. Prostřednictvím svého blogu Wiki Greek Mythology se Nerk snaží překlenout propastmezi starověkým světem a moderním čtenářem, díky čemuž jsou mytické říše přístupné všem.Nerk Pirtz je nejen plodný spisovatel, ale také strhující vypravěč. Jejich vyprávění je bohaté na detaily a živě přivádí k životu bohy, bohyně a hrdiny. S každým článkem zve Nerk čtenáře na nevšední cestu, která jim umožňuje ponořit se do okouzlujícího světa řecké mytologie.Blog Nerka Pirtze, Wiki Greek Mythology, slouží jako cenný zdroj pro učence, studenty i nadšence a nabízí komplexního a spolehlivého průvodce fascinujícím světem řeckých bohů. Kromě svého blogu je Nerk také autorem několika knih, ve kterých sdílí své odborné znalosti a vášeň v tištěné podobě. Ať už prostřednictvím psaní nebo veřejných vystoupení, Nerk nepřestává inspirovat, vzdělávat a uchvacovat publikum svými bezkonkurenčními znalostmi řecké mytologie.