Obsah
ERYMANTSKÝ KANEC V ŘECKÉ MYTOLOGII
Erymantský kanec byl jednou ze šelem, o nichž se mluví v řecké mytologii; byl obrovský a pro smrtelníky, kteří se s ním setkali, představoval smrtící zvíře.
Viz_také: Kilikijská Théba v řecké mytologiiKanec z hory Erymanthos
Neexistují žádné konkrétní údaje o tom, odkud erymantský kanec pocházel, a kanci nebyli přisuzováni monstrózní rodiče jako Echidna a Týfón, ačkoli někteří autoři spekulovali, že erymantský kanec byl sourozencem jiného nebezpečného kance, Echidny. Kalydonský kanec . Erymantský kanec dostal své jméno podle zvířete, které prý žilo na hoře Erymanthos, vysoké hoře ve starověké Arkádii. |
Jednalo se o horu zasvěcenou bohyni Artemidě, ačkoli samotné zvíře nebylo považováno za posvátné zvíře bohyně, na rozdíl od bohyně Artemidy. Ceryneian Hind .
Ze svého domova prý erymantský kanec pustošil okolní krajinu a někteří tvrdí, že země kolem starověké osady Psophis byla kdysi jeho hlavním útočištěm.
Viz_také: Král Asterion v řecké mytologii Herakles a erymantský kanec - Francisco de Zurbarán (1598-1664) - PD-art-100Héraklés a erymantský kanec
Král Euristheus by chycení erymantského kance označil za čtvrtou práci přidělenou řeckému hrdinovi Héraklovi. Říká se, že právě na cestě k hoře Erymanthos se Héraklés zastavil na hoře Pelion, kde navštívil moudrého kentaura, jenž mu řekl, že se má vrátit do Erymantu. Pholus , ačkoli toto střetnutí se ukázalo být pro Fóla a desítky dalších kentaurů smrtelně nebezpečné. Někteří tvrdí, že to byl Fólus, nebo snad Chiron, kdo Héraklovi dokázal metodu, kterou lze chytit erymantského kance.
Nakonec Héraklés dorazil na horu Erymanthos, rychle našel kance a Héraklés pak zahnal erymantského kance do hlubokého sněhu, který ležel na hoře. tyto hluboké závěje erymantského kance rychle vyčerpaly a Héraklés pak kance jednoduše chytil do sítě. Héraklés pak erymantského kance odnesl zpět na dvůr Erymanthosu. Král Eurystheus .
Eurystheus se pohledu na erymantského kance tak vyděsil, že se schoval do pithosové nádoby a přikázal Héraklovi, aby se zvířete zbavil. Hérakles tedy erymantského kance pronesl do vidiny, zvíře však nezemřelo, ale odplavalo do Itálie a ve starověku prý bylo možné vidět jeho kly v Apollónově chrámu v Kúmách.